728 x 90

Dohady kolem konopí aneb Povolit či nepovolit jeho pěstování

Dohady kolem konopí aneb Povolit či nepovolit jeho pěstování

Od 1. ledna je pěstování a držení konopí pro rekreační účely beztrestné. Každý dospělý starší 21 let může doma pěstovat až šest rostlin a mít u sebe skoro 30 gramů sušeného konopí. Jeho uživatelé jásají a před obchody, které licenci k prodeji obdržely, se hned první den tvořily fronty. Bohužel pro tuzemské příznivce konopí není řeč o Česku, nýbrž o americkém státě

Od 1. ledna je pěstování a držení konopí pro rekreační účely beztrestné. Každý dospělý starší 21 let může doma pěstovat až šest rostlin a mít u sebe skoro 30 gramů sušeného konopí. Jeho uživatelé jásají a před obchody, které licenci k prodeji obdržely, se hned první den tvořily fronty. Bohužel pro tuzemské příznivce konopí není řeč o Česku, nýbrž o americkém státě Kalifornie. U nás nadále panuje prohibice, navzdory které tisíce lidí pěstují rostlinu na svých zahradách nebo balkónech.

Zatím poslední ročník festivalu Cannafest, který se konal loni v listopadu na výstavišti v pražských Letňanech, je největším svého druhu na světě. Organizátoři jej označují jako „festival konopí a léčivých bylin”. Možná jsem se špatně díval, ale jinou léčivou bylinu než konopí jsem na něm neobjevil.

Zároveň jsem se přesvědčil o tom, že tahle po tisíciletí užívaná plodina, v posledních desítkách let zdiskreditovaná jako nebezpečná droga, je zřejmě nejpopulárnější na světě. Její uživatelé tvoří subkulturu, která se ke své zálibě hrdě hlásí a typický zelený list nosí zobrazený na tričku, šátku nebo jako placku přišpendlenou na batohu.

Odpůrci, pro něž je to banda huličů a feťáků, by byli překvapeni, že konopí se nemusí jen kouřit. Na festivalu nechyběly stánky s konopnými mastmi, kosmetikou, oblečením, keramikou, pivem, sušenkami, s oleji, nebo dokonce se stavebním materiálem.

Navzdory cedulím, které zakazovaly kouření čehokoli v prostorách výstaviště, se tu sešla i početná část hlavně mladých lidí, jimž právě o kouření marihuany, jak se sušené květy konopí zjednodušeně nazývají, jde především. Pro ně, ale třeba i pro ty, kdo se pomocí této rostliny léčí, byly určeny desítky stánků se semínky z celého světa.

Názvy jako Holandský sýr, Bílá vdova, Amnézie, Zabiják bolesti nebo Kalašnikov Original, dávaly najevo, že jejich producenti mají smysl pro humor a nejspíš sami při jejich vymýšlení něco kouřili.

Semínka vám ochotně prodají, poradí, vysvětlí, vy si je můžete přinést domů a – nic. Tedy alespoň podle zákona. Navzdory faktu, že zkrášluje mnoho českých zahrad, je pěstování konopí nezákonné (do pěti rostlin jako přestupek, více jako trestný čin), o následném zpracování nebo distribuci nemluvě.

Zkušenosti napříč věkem

Podle Výroční zprávy o stavu ve věcech drog v ČR za rok 2016, zveřejněné Národním monitorovacím střediskem pro drogy a závislosti, užilo v posledních 12 měsících sledovaného období nějakou konopnou látku více než 800 000 Čechů. Zkušenost s ní v tomto čase přiznala skoro pětina mladých ve věku 15 až 24 let.

Nejvíc uživatelů – 24 % – spadá do kategorie 25 až 29 let. Zajímavá je statistika užití konopí výhradně pro léčebné účely. Tam dominuje věková skupina nad 65 let. Ku prospěchu svého zdraví jej použilo 22 % seniorů. Čistě pro rekreační účely, tedy jako drogu, jej vyzkoušela alespoň jednou za život ze všech věkových skupin nejčastěji ta mezi 25 až 34 lety – skoro polovina z nich. Mimochodem u cigaret, které jsou legální návykovou drogou, je to 67 procent.

Není konopí jako konopí. Kosmetika, masti či jakékoli průmyslové výrobky obvykle využívají pouze olej ze semínek nebo konopí takzvaně technické. Byť se původem jedná o stejnou rostlinu, technické konopí je vyšlechtěno tak, aby mělo obsah THC, což je možná nejdůležitější účinná a zároveň psychoaktivní látka, nižší než 0,3 %. To je také hranice, s níž operuje trestní zákoník.

Ačkoli i technická odrůda může mít velmi příznivé léčivé účinky, pacienti nedají dopustit na to pravé, neochuzené konopí. Tvrdí, že právě THC či spíše koktejl, který tvoří společně s dalšími aktivními látkami, je tím, co léčí vážné nemoci nebo alespoň ulevuje od jejich příznaků. Proto v českých sklenících skoro nikdy nenajdeme technické konopí, nýbrž to, za něž hrozí postih.

Zločin bez obětí

„Pěstování konopí je zločin bez obětí, nedochází při něm k poškozování majetku ani zdraví,” tvrdí Robert Veverka, předseda spolku Legalizace.cz a šéfredaktor magazínu Legalizace.

„Přijde mi absurdní, že zákony rozhodují, co máme nebo nemáme pěstovat na zahradě. To by nám mohly říkat, jakou barvou si máme vymalovat byt.”

Jedinou zásadní změnou v posledních letech ve prospěch uživatelů spoléhajících na léčebné účinky konopí se stala možnost pořídit jej v lékárně. Ovšem za přísných podmínek a za nevýhodnou cenu.

„Je to legislativní paskvil. Měl cílit na nejslabší skupiny ve společnosti – nemocné a seniory -, místo toho je v lékárnách k dostání za podmínek, kdy jej většina z nich nemůže získat,” říká Robert Veverka. Často slýchá výtku, že snaha o legalizaci hraje do karet jen náruživým kuřákům marihuany, tedy hanlivě řečeno huličům. Na to reaguje: „Ti už dávno hulí, hulili vždycky a nezajímá je, jestli jim to povolí legislativa.”

A tak se pěstování konopí pro léčebné nebo rekreační účely dál odehrává ve stínu a připomíná alkoholovou prohibici v USA ve 20. až 30. letech 20. století, z níž nejvíc profitoval černý trh.

Tolerantní sousedé

„Pěstuju každoročně tři rostliny na parapetu okna, které je do dvora,” říká osmatřicetiletá Lenka z Prahy. Vzhledem k tématu je pochopitelné, že své příjmení prozradit nechce.

„Lidé v našem baráku to vědí a respektují. Kytky sice nejsou nijak velké, ale samozřejmě vidět jsou, pokud by se někdo snažil je vidět,” podotýká a přiznává, že strach z udání má.

První zkušenost s konopím, přesněji řečeno s jeho kouřením, získala asi v jedenadvaceti, ale žádný požitek z toho neměla. Vrátila se k němu až po několika letech, kdy poznala lidi, kteří se točí kolem legalizace, a také proto, že chtěla pomoct babičce, kterou trápily bolesti v kolenou.

„Pěstuju něco okolo deseti let, a to za účelem výroby mastí, nakládání do alkoholu coby mazadla na kolena a velmi málo také na kouření. Většina produktů jde starším generacím v naší rodině. Jedna babička má artrózu, druhá osteoporózu a velké bolesti při pohybu,” vysvětluje.

Když není zbytí, sáhne i po mastech z technického konopí v lékárnách, ale přednost dává domácím výrobkům. „Naše masti mají mnohem více kanabinoidů (aktivních látek v konopí – pozn. red.), a navíc do nich můžeme přidat různé příměsi, jako jsou měsíček, včelí vosk, levandule nebo arnika.”

Pěstování je podle ní vcelku jednoduché. „Je to jako starat se o každou venkovní kytku. Hlídáte zálivku, bojujete proti škůdcům, občas použijete hnojivo.”

Protože leccos o pěstování i účincích už nastudovala, říká: „Je pravda, že lidem, kteří mají určité nevhodné predispozice, bych konopí rozhodně nedoporučovala.”

Není pro každého

Možný negativní vliv především na nervovou soustavu je hlavním rizikem, které ani zastánci legalizace nepopírají. Podle Roberta Veverky je namístě především informovanost.

„Lidé mi někdy volají, že se doma léčili konopím, pravděpodobně to přehnali, není jim dobře a co mají dělat. To ale neznamená, že jsou v tu chvíli úplně bezradní a zralí na blázinec. Ano, konopí má určitý projev a vede k nepříjemným stavům, pokud si ho vezmete moc. Při kouření se vám to nestane tak rychle, jako když si ho třeba přidáte do jídla. K tomu dochází při předávkování,” upozorňuje.

Současná legislativní temnota podle jeho názoru pouze vede k tomu, že pacienti jsou nuceni s ním doma sami na sobě experimentovat. Paradoxně se však z dlouholetých pěstitelů a uživatelů stávají největší odborníci, možná větší než někteří z hrstky lékařů, kteří smějí léčebné konopí předepisovat.

Adiktolog (odborník přes závislosti – pozn. red.) Tomáš Zábranský, v minulosti poradce vlády a ministra zdravotnictví v otázce drogové politiky a zavádění léčebného konopí, konkretizuje, kdo by se měl konopí vyhnout.

„Primární kontraindikací je osobní nebo genetická anamnéza v oblasti vrozených psychóz – endogenní deprese, bipolární poruchy, schizofrenie a další. Konopí je sice nezpůsobuje, ale odbrzďuje; po jeho požití se mohou objevit příznaky psychotického onemocnění, které by se jinak neprojevily, nebo až za dlouho. Pokud tedy máte v osobní anamnéze psychiatrické onemocnění, nebo pokud se vyskytlo mezi vašimi pokrevními příbuznými, měli byste si vykouření ‚jointíka‘ i léčebné konopí v jakékoliv formě odpustit.

Druhou kontraindikací, ještě častější, je přítomnost specifických plicních nebo kardiovaskulárních chorob, jako jsou rozedma plic, onemocnění srdce a oběhového systému. Pokud tedy trpíte jakýmkoliv z těchto problémů včetně vrozené vady, poraďte se před užitím konopí se svým kardiologem nebo pulmonologem.”

V lékárně, ale nedostupné

Uzákonění možnosti léčby konopím před téměř pěti lety znamenalo do jisté míry průlom nejen v rámci Česka, ale i Evropy, kde k podobnému opatření do té doby dospěli jen v Nizozemsku. Právě odtamtud do našich lékáren konopí zprvu putovalo, a to za cenu přibližně 300 korun za gram. Pak jej na základě vyhraného tendru nahradila slušovická firma Elkoplast a cena klesla ke stokoruně za gram.

Jenže když zásobám domácího konopí z první dodávky vypršela na začátku loňského roku expirace, ocitli se pacienti bez potřebného léku. Elkoplast pak nemohl několik měsíců další zboží dodávat, neboť mu podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv chyběly potřebné certifikáty.

Výpadek českého konopí narychlo nahradil dražší dovoz z ciziny. Zkrátka zmatek a velké přitížení pro ty, kteří se na lékárny spoléhali.

I přes problémy však tato relativně nová možnost podle adiktologa Tomáše Zábranského má svůj smysl. „Už touto legalizací a legitimizací konopí jako léčebného prostředku změna splnila svůj účel. Jistě, státní správa a konzervativní část lékařské veřejnosti rozvoji léčby konopím příliš nepomáhají. Důležité nicméně je, že k zákonné změně došlo a konopí je k léčbě plně legální a lege artis. Další vývoj je jen otázkou času, tlaku pacientů a iniciativy nových i stávajících podnikatelů, kteří v dané oblasti vycítí příležitost.”

Na konopí z lékárny v současné době stejně spoléhá jen zlomek pacientů. Levnější – byť samozřejmě nelegální – zůstává vypěstovat si ho doma. Obchody, kde by se usušené konopí dalo koupit, jako je tomu v Nizozemsku, některých státech USA nebo Jižní Ameriky, jsou u nás ještě hudbou budoucnosti.

Mladí potřebují informace

„Mně na celý rok stačí tři kytky, semínko stojí asi 200 až 250 korun, k tomu nějaké hnojivo a dostanu se zhruba na 1200 korun za rok,” říká jednasedmdesátiletý Zdeněk Majzlík z Týna nad Vltavou. Pokud by zvolil menší, rychle rostoucí odrůdy, kterých je pro jeho potřebu nutné zasadit víc, stálo by ho to něco přes tři tisíce korun ročně. Podle něj stále velmi příznivé náklady.

Konopí pěstuje přibližně šest let pro svou padesátiletou dceru, která téměř polovinu života bojuje s roztroušenou sklerózou. Ve formě cigaret a přísady do jídla jej spotřebuje denně šest gramů. Kdyby se měla spoléhat na „povolené” konopí z lékárny, vyšlo by ji na víc než 30 000 korun měsíčně.

Zdeněk Majzlík byl odpůrcem konopí, než zjistil, jak pomáhá jeho nemocné dceři.

Patálie Martiny Kafkové, dcery pana Majzlíka, s (ne)zákonnou léčbou jsou asi nejvíce medializovaným případem, jenž se k tématu váže. To je také důvod, proč se její otec svou totožností ani zkušenostmi netají, naopak se ve věci legalizace sám angažuje. Než jeho dcera, která dnes žije v ústavu, přišla na to, že jí od bolestí, křečí a zácpy uleví výhradně konopí, byl spíše jeho odpůrcem.

„Dneska bych řekl neinformovaným blbem,” ohlíží se důchodce, jenž většinu života pracoval v Jaderné elektrárně Temelín. Na vlastní oči viděl, jak na dceřiny obtíže konopí okamžitě zabírá, tím spíše, když jiné léky během let přestaly účinkovat. Jeho dnešní názor je proto razantní – zlegalizoval by všechny drogy. Jejich postavení mimo zákon podle něj stejně nebrání lidem, kteří k nim tíhnou, aby si je opatřili. Ponechal by však jednu výjimku – děti do 18 let.

„Tady na náměstí je strom a pod ním byla lavička, kde se každé ráno scházela skupinka kluků a holek ze základní školy. Zapálili jointa, jeden s ním několikrát oběhl lavičku a šli do školy. Jednou jsem za nimi šel a povídám: Nezlobte se, je to vaše věc, ale já vím o tom, že konopí nemá jen dobré vlastnosti. Blokuje krátkodobou paměť, a i když to není trvalé, budete s tím mít problém.”

Pak ho napadlo jít do školy a nabídnout, že by tam udělal přednášku. Kantoři to uvítali, a tak absolvoval několik setkání ve školách v Týně i jinde. Stalo se mu dokonce, že někteří žáci za ním na konci přišli a poděkovali mu. Zdeněk Majzlík se domnívá, že mladým chybí především informovanost, proto u nich chuť na zakázané ovoce převažuje nad obavou z možných rizik.

Pro zdraví i pro bydlení

Zkušenosti s přednáškami, v tomto případě pro posluchače fakult zaměřených na stavebnictví, má také pětačtyřicetiletý Patrik Majringer. Na Cannafestu zaujal návštěvníky stánek jeho firmy Noricum, kde předváděl konopné izolace, beton, omítky, lana nebo lak na dřevo.

„Výhodou stavebních materiálů z konopí jsou tepelněizolační vlastnosti a částečně také tepelněakumulační. Konopná izolace má dvojnásobnou tepelnou akumulaci než třeba minerální vlna,“ tvrdí.

Protože vnímá konopí jako kontroverzní téma, vždy začíná přednášky pro studenty exkurzem do historie, aby připomněl, že tahle plodina se nejen v českých zemích využívala stovky let. Jako stavební materiál se vrací v moderní podobě. Vlákna ze stonku technického konopí se hodí pro lana nebo izolace, pazdeří, což je dřevitá štěpka ze stonku, pak do betonu nebo jako podestýlka pro zvířata.

Nejdřív jej zkoušel jako lék, časem Patrik Majringer zjistil, že se z něj dá i stavět.

„Jak se vůbec mohlo stát, že v posledním století je konopí na seznamu drog?“ ptá se a připomíná, jakou tradici mělo jeho zpracování i u nás. „Dodnes se na mnoha místech říká ,na pazderně‘,“ zmiňuje budovu, která sloužila pro zpracování konopí či lnu. Dalším příkladem je zámek Konopiště, jenž má rostlinu, která se v jeho okolí pěstovala, přímo v názvu.

„Jejím uživatelem jsem nejvíc v tom, že si z ní vařím čaj,“ vykládá. „Srovnává mi tlak a na rozdíl od mých vrstevníků na něj nemusím brát prášky. Konopný olej nebo semínko jsou můj denní chleba. Velmi často taky používám konopnou mast.“

Přiznává, že o rostlině jakožto stavebním materiálu se asi před deseti lety dozvěděl spíše náhodou. Ovšem v té době už s ní měl vlastní zkušenost jako pacient. Před 13 lety mu byl diagnostikován nezhoubný nádor na mozku, stav se rychle horšil, skončil na vozíku a lékařské prognózy byly velmi nepříznivé.

Obrátil se proto k alternativní medicíně, změnil životní styl a pomoc hledal v bylinkách. Mezi jinými látkami vyzkoušel i konopí. Jeho příběh však nemá být propagací této rostliny jako zázračného léku. Sám totiž říká: „Nevím, jestli to bylo konopím nebo třeba třezalkou, kterou jsem v té době také hojně užíval. Každopádně vidíte, že tady dneska sedím s vámi.“

Prohibice nefunguje

Po posledních volbách se do Poslanecké sněmovny poprvé dostala partaj, která má konopí jako jednu z priorit svého programu – Česká pirátská strana. „Máme to černé na bílém. Jednou z dvaceti priorit ve zveřejněné povolební strategii pirátů je bod Skutečná dostupnost konopí pro léčbu vážně nemocných a regulovaná legalizace léčebného i rekreačního pěstování pro osobní potřebu,“ uvedl pro magazín Legalizace předseda strany Ivan Bartoš.

Rozmach postupného uzákonění konopí ve světě se podle Roberta Veverky projevuje i u nás, ačkoli přiznává, že různých vln nástupu a ústupu tématu se za posledních 20 let vystřídalo několik. „Ze svého pohledu ale vnímám, že stoupá zájem veřejnosti nejen o konopí a informace o něm, ale také snaha změnit současnou prohibiční legislativu, která by vedla ke svobodě samopěstování a k možnosti získat konopí na předpis v lékárně za přijatelných podmínek, nejlépe zadarmo.“

Spolek Legalizace.cz pracuje na návrhu zákona, který by svobodu pěstování umožnil. „Je to na diskusi nejen s piráty, protože ke schválení potřebujeme většinu poslanců, takže je to téma nadstranické,“ dodává Robert Veverka.

Lékař Tomáš Zábranský ví, že mezi jeho kolegy nepanuje ohledně léčebného využití konopí shoda. Tvrzení odpůrců, byť důkazy nepodložená, jsou podle něj už po dekády stejná: vzbuzuje závislost, je vstupní látkou k tvrdším drogám, máme prášky, které umějí totéž…

„Některá omezení by měla zůstat nebo být zavedena zcela bezpochyby. Nedává smysl, aby konopí pro jiné než medicínské účely bylo volně dostupné nezletilým, stejně jako nedává smysl řídit pod vlivem jakékoliv drogy auto nebo ovládat těžkou techniku,“ uvádí, jak by podle něj legalizace měla v ideálním případě vypadat.

A dodává: „Stejně ale nedává smysl uvalovat na danou rostlinu a psychotropní výrobky z ní totální prohibici, když pro podstatně nebezpečnější alkohol a tabák totéž neplatí. V případě konopí navíc prohibice – při použití jakýchkoliv měřítek – jednoduše nefunguje.“

Zdroj: Právo

Dr. Hemphouse
ADMINISTRATOR
PROFILE

Posts Carousel

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

Nejnovější články

Top Authors

Nejvíce Komentováno

Zveřejněná Videa